Božské dopoledne

Potkaly jsme se v práci a já říkám: "Těším se na focení, doufám, že to klapne a nikdo neonemocní nebo tak něco, s dětmi člověk nikdy neví ..." No příště si takovou poznámku odpustím, protože ráno v den focení přišla zpráva, že druhé focené kamarádce ... ehm ... onemocněly děti. Po chvilkovém zvažování, jestli focení posuneme, jsme se nakonec rozhodly vyfotit jen polovinu plánované skupiny a moc dobře jsme udělaly, protože prošvihnout tak božské slunečné podzimní dopoledne by byl prostě hřích.