Tentokrát na křtiny včas?

Možná si vzpomínáte, že na moje první fotografické křtiny jsem dorazila pozdě. Na druhé jsem s sebou měla i našeho za týden tříletého Huberta, což byl sám o sobě trochu risk. Kdo máte děti, tak víte, že vypravit se trvá s dítětem násobně delší dobu, než když jde člověk sám. I s delší chůzí od auta, kdy za mnou Hubert doslova vlál, se historie díkybohu ... neopakovala a zvládli jsme dorazit tři minuty před začátkem velké slávy, kdy se z Klárky stala navíc Michaela Sára . Ufff.